start: 2. září 2011
konec: 30. květen 2014
stav:31/101

pondělí 20. srpna 2012

8. odřízeno

Jezdit víc autem. Neměla sem tušení, jak chci tenhle úkol splnit. Ono to je těžký se vyjezdit, když s rodinou v podstatě nikam nejezdíte. Nanejvýš 20 km k babičce a 1 km do Lidlu :-D. Ale tyhle prázdniny se mi naskytla super příležitost to změnit. Našla sem si brigádu u pošty. Rozvážím ráno noviny po okolních vesnicích. Jo, nejezdí skoro žádný auta a je to jen po vesničkách, ale stejně mi to přijde jako dobrá zkušenost. A přeci jen ujedu denně přes 60 km :-). Ale furt sem si řikala, že to na odškrtnutí úkolu nestačí, že to chce ještě nějakou deší cestu a víc po hlavní silnici :-D. Až jsme se vydaly s kámoškou na keškovací výlet. Ujely jsme za den autem cca 140 km, po hlavních silnicích a i sem projížděla 3 většími městy ;-). Velkýho města se teda furt bojim, ale už se pomalu přestávám bát měst okresních. A po tomhle výletě jsem se rozhodla, že už sem na tom s řízenim mnohem líp. Hlavně se mnohem míň bojim a rozhodně už nestresuju, když jedu po úzký silničce, co budu dělat, když potkam auto. Vůči tomu už jsem díky poště imunní :-D


úterý 14. srpna 2012

79 odběháno :-)

Uplně sem zapomněla, že tu ten úkol mam. Běhat sem začla někdy v půlce června. No dobře, vim to přesně: 16. června :-D. Patnáctého jsem totiž dělala šílenou zkoušku a den potom sem poprvý vyběhla, tak proto to vim :-). Nejhorší bylo překonat první cca tři týdny. Pak už mě to začlo neee nějak extra bavit, ale už sem se nemusela nutit. To sem furt běhala kolečka v parku. Teď sem ale začla běhat po okolních vesnicích, tak 8-10 km, a najednou mě to fakt chytlo :-). A to tak, že pravděpodobně poběžim místo zraněné kamarádky desetikilometrový Run the Prague! Tak mi držte pěsti, ať neskončim poslední :-D




sobota 28. července 2012

69 a 73!!!

Teda řeknu vám, dalo to neskutečně práce. Nebudu tu rozepisovat tu dlooouhou cestu, jen řeknu, že sem to v podstatě zhubla od konce zimního zkouškovýho, tedy od konce února/začátku března. A byla to cesta trnitá, se spooooustou cvičení a hlavně omezením sladkýho.

Before fotku jsem měla vyfocenou, ale jak už sem psala, vykoupala jsem v Praze foťák, takže sem improvizovala a vyfotila se podle fotek z léta.

Jako každá holka samozřejmě nejsem ještě uplně spokojená. V oblečení už se cítim dobře, ale ve spodnim prádle ještě furt ne, na tom ještě budu muset zapracovat...už se ale tak nebudu držet tý pitomý váhy, ale budu hledět hlavně na cm, pohled v zrcadle a oblečení :-). Spousta šatů se teď na mě protáčí! Je to sice strašně super pocit ale jaksi nejsou peníze na nové a hlavně se těch kousků nechci vzdát...takže hledam švadlenu :-D

No a teď už fotky




sobota 14. července 2012

9 odježděna

Teda tak u tohohle úkolu se mi fakt splnil sen. Jet sama na koni, bez toho aby ho někdo vedl, přírodou. Začly jsme jezdit se sestřenicí a jejím přítelem a je to fakt super. Když sme byli poprvý, slečna od koní vedle nás šla a vykecávala se s náma. A po druhý už jela taky na koni, takže to už bylo to pravý ořechový, co sem vždycky chtěla :-). Už se strašně těšim na příště ;-)

pondělí 25. června 2012

58 škrtnuta - konečně!

Tak sem se jí konečně dočkala! Posledních 14 dní sem do mamky skoro každej den hustila, že bych si chtěla začít občas počítat jídelníčky a že teda potřebuju digitální váhu. Když sem pak udělala zatim snad nejtěžší zkoušku a volala jí, že sem jí udělala, zeptala sem se jestli bych jí nemohla dostat za odměnu :-D. No, bylo to asi trochu nečestné a nesportovní ale konečně jí mam! Takže už se budu moct konečně vrhnout do Havlíčkovo diety :-). 
No neni nádherná? :-)

neděle 24. června 2012

53 ukuchtěna!

Bála sem se toho, hodně sem se bála, ale nakonec sem to zvládla celkem v pohodě. Nejdřív sem se pustila do bramborovejch, po těch bych se mohla utlouct. Poprvý sem je dělala když nade mnou stála mamka, takže to celkem šly. Po druhý už sem se do nich pustila sama v Hradci. Ty už nebyly tak hezký na pohled :-D ale dobrý byly taky :-). No a dneska sem ukuchtila hrníčkový. Abych je mohla zařadit do mého dietního plánu, udělala sem celozrnný. A byly moooooc dobrý! Dokonce i táta, když si s nevěřícnym pohledem bral patku kterou už sem do sebe fakt nenasoukala, prohlásil, ještě víc nevěřícně, že to je dobrý! A pokud tohle prohlásí táta, tak to musí být pravda :-). Ještě vám ukážu fotku toho celozrnnýho, byl strašně rozkošnej, měla sem tendenci na něj dělat ťuťuňuňu :-D a bylo mi ho skoro líto vyklopit :-D


čtvrtek 31. května 2012

83 splněna - vypito!

Taaaak. Myslela sem že to bude těžší. Jednu dobu už sem byla fakt zvyklá jen na obyč vodu a nedělalo mi to problém. Jenže pak táta začal kupovat slazený vody a já začla chodit na vš a kupovala si šťávu. Se šťávou sem pomalinku, polehoučku přestávala. V poslední době sem začla pít hodně ovocný čaje (neslazený). Jenže pak sem se dočetla že okyselujou (narozdíl od bylinkovejch) organismus, tak sem s tim přestala a začla pít obyč vodu. Jenže to bylo v Hradci a doma sem furt byla na těch sladkejch hnusech. Na bytě sem si vždycky napustila flašku vody, postavila k posteli (kde trávim většinu času) a neměla problém vypít i 3 (= 4,5 litru). Tak sem to konečně zavedla i doma. Nevim proč mi to tak trvalo. Je to tam teda horší, doma se hodně stěhuju z místa na místo a zvlášť při učení, ale prostě se snažim tu jednu flašku dopoledne a druhou odpoledne vypít. A na sladkou vodu už nemam ani pomyšlení když vim, že někde stojí ta moje s čistou vodou a čím víc jí vypiju, tím pro moje hubnutí a hlavně pro moje tělo líp.

Takže prostě myslim, že si můžu tenhle úkol odškrtnout, že už sem se i doma srovnala do latě :-)