41 škrtnuta, aneb Cesta kolem Světa za 2h 45 minut

Kdysi dávno jsme byli s Mopíkama na soutěži Zelená stezka-zlatý list, která se konala právě na této stezce (je to naučná stezka okolo rybníka jménem Svět). Nějak mi to utkvělo v paměti a vždycky jsem se sem chtěla vrátit. Vypadalo to ale dost beznadějně, páč spojení do Třeboně je od nás dost na prd a rozhodně by se to nestihlo za jeden den. No ale teď sem konečně začla tak nějak pořádně řídit, vykoumala, že nemusim jet přes Budějovice ale můžu to hezky objet, sehnala kámošky, co se mnou chtěly jet a jelo se :-). Podařilo se nám to naplánovat zrovna na výlov Rožmberka a jakési Třeboňské jablkobraní, ale po stezce jsme šly možná právě díky tomu samy a bylo to fakt parádní :-)

74 vyfoceno

Vyfotit po zhubnutí nějaký pěkný, odvážnější, fotky.

Konečně sem měla čas já i kámoška fotografka :-). Moc nás to obě bavilo a prej se mam otužovat na fotky na sněhu :-D :-D. A tak mam aspoň další motivaci k dalšímu hubnutí :-). Fotky se mi moc líbí, i když ta postava není zrovna to co bych si představovala, už se to hodně blíží :-)

A protože z nich mam fakt radost, musim se taky pochlubit :-)

8. odřízeno

Jezdit víc autem. Neměla sem tušení, jak chci tenhle úkol splnit. Ono to je těžký se vyjezdit, když s rodinou v podstatě nikam nejezdíte. Nanejvýš 20 km k babičce a 1 km do Lidlu :-D. Ale tyhle prázdniny se mi naskytla super příležitost to změnit. Našla sem si brigádu u pošty. Rozvážím ráno noviny po okolních vesnicích. Jo, nejezdí skoro žádný auta a je to jen po vesničkách, ale stejně mi to přijde jako dobrá zkušenost. A přeci jen ujedu denně přes 60 km :-). Ale furt sem si řikala, že to na odškrtnutí úkolu nestačí, že to chce ještě nějakou deší cestu a víc po hlavní silnici :-D. Až jsme se vydaly s kámoškou na keškovací výlet. Ujely jsme za den autem cca 140 km, po hlavních silnicích a i sem projížděla 3 většími městy ;-). Velkýho města se teda furt bojim, ale už se pomalu přestávám bát měst okresních. A po tomhle výletě jsem se rozhodla, že už sem na tom s řízenim mnohem líp. Hlavně se mnohem míň bojim a rozhodně už nestresuju, když jedu po úzký silničce, co budu dělat, když potkam auto. Vůči tomu už jsem díky poště imunní :-D

79 odběháno :-)

Uplně sem zapomněla, že tu ten úkol mam. Běhat sem začla někdy v půlce června. No dobře, vim to přesně: 16. června :-D. Patnáctého jsem totiž dělala šílenou zkoušku a den potom sem poprvý vyběhla, tak proto to vim :-). Nejhorší bylo překonat první cca tři týdny. Pak už mě to začlo neee nějak extra bavit, ale už sem se nemusela nutit. To sem furt běhala kolečka v parku. Teď sem ale začla běhat po okolních vesnicích, tak 8-10 km, a najednou mě to fakt chytlo :-). A to tak, že pravděpodobně poběžim místo zraněné kamarádky desetikilometrový Run the Prague! Tak mi držte pěsti, ať neskončim poslední :-D

69 a 73!!!

Teda řeknu vám, dalo to neskutečně práce. Nebudu tu rozepisovat tu dlooouhou cestu, jen řeknu, že sem to v podstatě zhubla od konce zimního zkouškovýho, tedy od konce února/začátku března. A byla to cesta trnitá, se spooooustou cvičení a hlavně omezením sladkýho.

Before fotku jsem měla vyfocenou, ale jak už sem psala, vykoupala jsem v Praze foťák, takže sem improvizovala a vyfotila se podle fotek z léta.

Jako každá holka samozřejmě nejsem ještě uplně spokojená. V oblečení už se cítim dobře, ale ve spodnim prádle ještě furt ne, na tom ještě budu muset zapracovat...už se ale tak nebudu držet tý pitomý váhy, ale budu hledět hlavně na cm, pohled v zrcadle a oblečení :-). Spousta šatů se teď na mě protáčí! Je to sice strašně super pocit ale jaksi nejsou peníze na nové a hlavně se těch kousků nechci vzdát...takže hledam švadlenu :-D

No a teď už fotky

9 odježděna

Teda tak u tohohle úkolu se mi fakt splnil sen. Jet sama na koni, bez toho aby ho někdo vedl, přírodou. Začly jsme jezdit se sestřenicí a jejím přítelem a je to fakt super. Když sme byli poprvý, slečna od koní vedle nás šla a vykecávala se s náma. A po druhý už jela taky na koni, takže to už bylo to pravý ořechový, co sem vždycky chtěla :-). Už se strašně těšim na příště ;-)

58 škrtnuta - konečně!

Tak sem se jí konečně dočkala! Posledních 14 dní sem do mamky skoro každej den hustila, že bych si chtěla začít občas počítat jídelníčky a že teda potřebuju digitální váhu. Když sem pak udělala zatim snad nejtěžší zkoušku a volala jí, že sem jí udělala, zeptala sem se jestli bych jí nemohla dostat za odměnu :-D. No, bylo to asi trochu nečestné a nesportovní ale konečně jí mam! Takže už se budu moct konečně vrhnout do Havlíčkovo diety :-). 

No neni nádherná? :-)